HENAZ DE LA COMMUNE URBAINE DES MARAIS

ARTSVI

Traduction de l’arménien par Arusyak Grino Bakhchinyan et Suzy Sahakian

Կը ներկայացնենք հայրենի արձակագիր, հայագէտ Արծուիի (Արծուի Բախչինեան) «Հնազը Ճահճաւան քտա-ից» վէպի առաջին գլուխը Արուսեակ Կրինօ Բախչինեանի (Ֆրանսա) եւ Սիւզի Սահակեանի (Հայաստան) թարգմանութեամբ։
Վէպը լոյս տեսած է 2019-ին եւ կը պատմէ Հնազանդ անունով անհնազանդ աղջկայ մը կեանքը, մասնաւորապէս՝ դպրոցական տարիները, ուսումնառութիւնը Լենինկրատի մէջ եւ աշխատանքային տհաճ փորձառութիւնը Երեւանի միջազգային կազմակերպութեան մը մէջ։
Վէպին ֆրանսերէն թարգմանութիւնը պատրաստ է եւ կը սպասէ իր հրատարակիչին։

LES MARAIS ET SES RÉSIDENTS

Lorsque Erevan, capitale de l’Arménie soviétique, a commencé à se développer et à s’étendre dans les quatre directions, les dirigeants ont Continue reading “HENAZ DE LA COMMUNE URBAINE DES MARAIS”

Pierre Koulak : Jouer avec les grandes étoiles du cinéma français

Artsvi Bakhchinyan

Pierre Koulak (Koulaksezian) est un acteur, auteur et metteur en scène français d’origine arménienne né à Saint-Chamond, Loire en 1942. Très tôt, son talent est remarqué lorsqu’il animait les marchés de la Loire, aidant sa famille à la vente de tissus. Il sera formé au Centre dramatique de Saint-Étienne (Jean Dasté), où il donnera ses premiers spectacles. Il joue ensuite des sketches avec Fernand Raynaud au Théâtre de l’Étoile puis à l’Alhambra. Il se dit dans les milieux artistiques que Fernand Continue reading “Pierre Koulak : Jouer avec les grandes étoiles du cinéma français”

Farid Boudjellal, l’auteur de « Mémé d’Arménie »

Artsvi Bakhchinyan

Այս անգամ Արծուի Բախչինեան կը զրուցէ ալճերիական եւ հայկական արմատներով ֆրանսացի նկարիչ, բեմագրող, գծավէպի վարպետ Ֆարիտ Պուճելլալի հետ։ 1953-ին Թուլոն (Ֆրանսա) ծնած Պուճելլալ ֆրանսախօս երկիրներուն մէջ ճանչցուած է իր ընտրած ասպարէզին մէջ ցեղային խտրականութեան, հանդուրժողականութեան եւ հանրային այլ թեմաներու արծարծումով, յատկապէս սիրուած են անոր գծավէպերը Փըթի Փոլիօ անունով հերոսին մասին։ Պուճելլալ հրատարակած է նաեւ «Հայ Մեծ-Մաման» (Mémé d’Arménie) գծավէպը (թարգմանաբար լոյս տեսած է նաեւ հայերէն եւ թրքերէն՝ Իսթանպուլի մէջ), ներշնչուած իր հայ մեծ մօրմէ՝ Մառի Պետրոս Գարամանեանէ, որ եղած է օսմանահպատակ եւ Ցեղասպանութենէ ետքը ապաստանած է Ալճերիա, ապա՝ Ֆրանսա… Continue reading “Farid Boudjellal, l’auteur de « Mémé d’Arménie »”

Lettres d’Armène Ohanian à Auguste Rodin

Vartan Matiossian et Artsvi Bakhchinyan

Ստորեւ կը հրատարակենք ֆրանսացի հռչակաւոր արձանագործ Օկիւստ Ռոտէնի (1840-1917) թանգարանի արխիւին մէջ պահուող եօթ կարճ գրութիւն, որոնք արուեստագէտին յղած է հայ պարուհի Արմէն Օհանեանը (Սոֆիա Փիրբուդաղեան, 1887-1976)։
Այս արուեստագիտուհին, որ շուտով նաեւ նշանաւոր ֆրանսագիր գրագիտուհի պիտի դառնար եւ աւելի ուշ՝ սպանագիր գրականագէտ Մեքսիքոյի մէջ, 1910-ականներուն մծ հռչակ վայելած է Ֆրանսայի մէջ իր արեւելեան եւ «ազատ» բնոյթի պարերով։ Ան Ռոտէնի հետ ծանօթացած է 1913-ին, իրենց ընդհանուր բարեկամի՝ փարիզաբնակ ամերիկացի գրագիտուհի Նաթալի Քլիֆըրտ Պըրնիի (1876-1972) միջոցաւ։ 1915-ին, Continue reading “Lettres d’Armène Ohanian à Auguste Rodin”

Maxime K. Yevadian : « L’héritage culturel arménien permet d’appréhender valablement notre monde en mutation »

Entrevue par Artsvi Bakhchinyan

Սոյն հարցազրոյցը ֆրանսահայ պատմաբան, հայագէտ Մաքսիմ Եւատեանի հետ կատարած է հայրենի պատմաբանասէր, հայագէտ Արծուի Բախչինեանը։ Լիոնի Կաթողիկէ համալսարանէն Մաքսիմ Եւատեանը Ֆրանսայի մէջ հայագիտութեան ջահը վառ պահողներէն է։ Կը զբաղի Հայաստանի հին եւ միջնադարեան պատմութեան ուսումնասիրութեամբ։ Մեծ արժէք ունի 2006-ին իր հիմնած «Հայաստանի աղբիւրներ» մշակութային ընկերութիւնը, որ ֆրանսերէնով լոյս ընծայած է կարեւոր հայագիտական հատորներ։

Maxime K. Yevadian est un historien spécialiste de la culture arménienne ancienne et médiévale. Né à Fréjus (France) en 1979, Maxime K. Yevadian est titulaire de la Chaire d’arménologie à l’Université Catholique de Lyon. Il travaille sur la christianisation de l’Arménie et, plus généralement, sur l’Arménie ancienne et médiévale. En 2006, il a co-fondé les « Sources d’Arménie » (sourcesdarmenie.com), une association culturelle dédiée au développement de la culture arménienne en Occident, et en particulier en France. L’association poursuit deux buts : des publications, qui permettent d’offrir des synthèses de niveau universitaire à un public d’expression francophone et relatives à cette culture millénaire, et puis la formation, destinée à un large public, avec un intérêt pour les écoles primaires, secondaires, pour les étudiants et les adultes, d’une manière qui est sans équivalent en Europe occidentale. Continue reading “Maxime K. Yevadian : « L’héritage culturel arménien permet d’appréhender valablement notre monde en mutation »”